• list 01
  • listy 01
  • listy 02
  • sad 01

    V našem těle jsou některé části a orgány v kyselém prostředí, třeba žaludek je plný kyseliny chlorovodíkové, jiné fungují naopak v prostředí zásaditém – jejunum a ileum tenkého střeva. Zásaditá je zejména naše krev a extracelulární tekutina.

Vše je udržováno v tom správném pH díky různým regulačním mechanismům. Pokud je většina naši stravy roky hlavně kyselinotvorná, a ta by měla tvořit u zdravých mladých lidí maximálně 40% a těch ostatních do 20% (!), tyto mechanismy po určité době nejsou dostatečné a naše tělo se musí vypořádat s přísunem nadměrného množství kyselin jiným způsobem. My to zatím nepoznáme, akorát jsme častěji více unaveni, bez energie a pomalu zavádíme do našeho dne více kávy nebo čaje. Signály svého těla nevědomky potlačujeme. Časem se objeví další symptomy, první vážnější potíže – různé bolesti – hlavy, kloubů, žaludku, problémy s trávením, zvýšený krevní tlak. Když si na tyto potíže vezmeme třeba acylpyrin – kyselinu acetylasalicylovou, bolest nám to na chvíli zažene. Nic víc. Vlastně ano. K bludnému kruhu překyselení dále přispívá.

Jídlo a léky, nebo také kouření, to není všechno. Negativní emoce – vztek, strach, starosti, závist, potrava duše nás ovlivňuje stejnou mírou jako potrava těla.

Co se vlastně v našem těle děje, když jíme, co přijde, (nějaké hotovky z lednice nebo ze skřínky se sladkostma) a teda, jak správně tušíte, asi to bude špatně?

Při trávení vznikají kyseliny vždy. Jenže u některých potravin vzniká kyselin více než u jiných, a také více odpadních produktů. Jejich následná neutralizace a vylučování tělo hodně zatíží. Některé potraviny se chovají zásadotvorně, to znamená, že se v těle podílí na neutralizaci kyselin. Když je kyselinotvorných faktorů příliš, a není čím je neutralizovat, a poté vyloučit, tělo začne uchovávat přebytočné kyseliny do tkání. To jako dočasné řešení ještě jde. Jakmile se v našich tkáních založí skládka trvalá, dochází ke změnám vnitřního prostředí, které mají za následek celý řad změn ve fungování našeho organismu.

Po naplnění tkání hledá organismus další prostory pro své „černé skládky“. U někoho v kloubech (artróza, artritída), ledvinách, močovém měchýři, žlučníku (kamínky a kameny). U každého jinak, podle toho, k čemu má dispozice (tu se můžeme trochu vymluvit na genetiku). Někomu se kyselé usazeniny ukládají v cévách. Následky známe všichni. Tady vůbec nejde jen o cholesterol. Co všechno kromě cholesterolových krystalů v krvi plave, můžeme vidět při pozorování kapky krve v temném poli, tzv. darkfield vyšetření. Pozor. Zanesené cévy nás odrovnají rychleji než třeba kamínky v ledvinách. Na vysoký tlak se předepisují léky, které řeší zase jen symptomy, a navíc mají často spoustu vedlejších účinků – suchý kašel, arytmie a třeba impotenci. Tabletky vzorně polykáme, a cévy se zanáší dál.

A co ještě?

Pokud nedodáváme tělu dostatečný přísun zásaditých minerálů pro neutralizaci kyselin, rozebírá si naše kosti, zuby, chrupavky... Vždyť vápníku i horčíku je tam dost.

A ještě?

Červené krvinky se v krvi spojují v ruloformy a nemají šanci se dostat do těch nejtenčích kapilár. Tím pádem zlyhává okysličení, výživa v určitých částech organismu a také odvádění odpadu.

Obvykle kolem šedesátky je člověk na hromadě různých léků, které mají posléze vedlejší účinky, a na které se dostanou další léky. Všichni máme v okolí někoho takového. Prý jsou to nemoce stáří. No, nejsou vůbec nutné.

Proč jsou některé potraviny alkalizující a jiné okyselující?

Určující je to, co z nich zůstane po trávicím procesu v žaludku. Ale potraviny s obsahem zásaditých minerálů – vápník, železo, hořčík, draslík a sodík jsou pro naše tkáně alkalizující. Chlór, síra a fosfor mají opačný účinek. Dále je u potravin důležitý obsah proteinů, kyselin a cukrů.

Jestli je potravina alkalizující anebo kyselinotvorná v žaludku, nemá souvislost s tím, jestli je taková i pro naše tkáně. Třeba mléko je v žaludku zásadotvorné, ale poté kyselinotvorné kvůli vysokému obsahu proteinů.

Obecně se dá říct, že maso, mléko, vejce, obiloviny (pšenice, žito, ječmen) a zejména cukr jsou kyselinotvorné. Většina druhů zeleniny (kromě luštěnin například) a ovoce je zásadotvorná. Je třeba brát v potaz, na jaké půdě byli vypěstované a teda kolik kterých minerálů můžou obsahovat. Proto se některé tabulky potravin od sebe líší. Při testování měly potraviny jiný obsah minerálů.

Změna stravování nestojí moc peněz. Spíše moc přemýšlení a hledání, co vlastně jíst, když chceme omezit chléb, mléko a maso.

Nezapomínejme. Poměr alkalizující a kyselinotvorné potravy by měl být

80% : 20%.

Začněme třeba tím, že když po návratu domů otevřeme lednici, vytáhneme z ní balík šunky, a místo housky s máslem si k ní dáme papriku nebo rajče.

Příklad kyselinotvorných potravin:

Alkoholické nápoje, káva, čaj černý, kakao
Mléko a výrobky z něj
Brusinky, datle, fíky, hrušky, švestky
Sušené ovoce ošetřené sírou – opláchnout v horké vodě, sušený kokos
Většina druhů fazole, čočka, cizrna, luštěniny obecně
Cukr a (téměř) všechny cukrovinky
Pohanka, oves
Kečup a hořčice, ocet
Kyselé zelí
Vejce, ryby a korýše
Produkty z mouky
Nenaklíčená zrna a semínka
Maso
Ořechy – lískové, arašídy, kešu
Olivy
Rýže
Soda

Zásadotvorné potraviny:

Avokádo
Brazilské ořechy, mandle
Skořice
Čerstvý kokos
Melasa
Zázvor
Med
Fazol měsíční (Lima beans)
Javorový sirup
Jáhly, quinoa
Výhonky
Miso
Houby
Rozinky, švestky umeboši
Většina ovoce a zeleniny
Sladké brambory
Morské řasy
Sůl

Naši partneři

Joomla templates by a4joomla